Pokud máme na zahrádce kousek volného slunného místa, byla by velká škoda nevybudovat si bylinkový záhon! Vlastní právě utržené čerstvé bylinky, to je něco úplně jiného, než ty trochu „unavenější“ ze supermarketu. Založit si na zahradě záhonek s bylinkami není nic složitého. Zvládnou to i zahradničtí začátečníci. Poradíme, jak postupovat, aby se vše podařilo a vy měli „zelené pomocníky“ po ruce celou sezónu. A třeba si něco nasušit i na zimu.
Naplánovat to!
Před vlastní prací „v terénu“ je potřebné znát trochu té teorie. Přečíst si základní informace o bylinkách, které hodláme zasadit, nakreslit si, jak bude záhon vypadat, poradit se se zkušenými bylinkáři ve svém okolí.
Kam kterou zasadit?
Většina u nás pěstovaných bylinek není vůbec náročná. Rostou „jako z vody“. U některých dokonce hrozí, že rostou jako plevel a pak „dusí“ některé sousedky. Jiné mohou zase stínit těm menším, které pak trpí nedostatkem slunce. Je potřeba vybrat pro jednotlivé druhy stanoviště tak, aby si vzájemně nevadily. V zadní části záhonku se sází ty, co vyrostou vyšší. Například libeček, levandule či máta. Dopředu pak nižší. Třeba tymián. Některé rostlinky se v místě, kde mají dobré podmínky, rozrostou až příliš rychle. Takto se umí „roztahovat“ například meduňka. Utlačování sousedních, trochu pomalejších druhů lze zabránit umístěním „agresorů“ do květináčů. Ty je pak možné vhodně naaranžovat do záhonu. Květináče mohou také olemovat kraj záhonu nebo zkrášlit starou zídku. Do záhonů s bylinkami se často umisťují i kameny. Zadržují teplo, což mají tyto rostlinky moc rády. Ploché kameny se dají využít též jako nášlapné plochy, působí v zeleni velice dekorativně.
Hodně slunce, málo větru!
Je potřeba zajistit, aby byl záhon situován v zahradě tak, aby zde mělo „osazenstvo“ dostatek slunce, ale málo tam foukal vítr. Kolem je možné vybudovat větrnou clonu. Třeba pomocí dřevěného plůtku. Na návětrné straně je vhodné vysázet i clonu živou, z vyšších keříků.