Sport mě vždycky zajímal. A už jako malá holka jsem si moc ráda hrála s míčem. Měla jsem dva bratry. Takže si jistě dokážete představit, jak ty naše hry vypadaly. Ano, samozřejmě všechny hry byly s míčem. Takže už jako desetiletá holčička jsem uměla hrát perfektně fotbal anebo basketbal. Taky mě bavil baseball, ale fotbal a basketbal byly moje srdcovky. Mí bratři totiž byli oba dva od čtyři roky a o pět let starší. Takže já jsem byla nejmladší jejich sestra. Proto jsem taky uměla mužské sporty. A jsem za to velmi ráda. Protože nyní, když mám přítele, který hraje fotbal, tak si spolu opravdu někdy vyhrajeme taky.
A musím říct, že fotbal je opravdu příjemný sport. Krásně se u toho člověk vyběhá a taky si u toho vyčistí hlavu. Já jsem totiž v jedenácti letech nastoupila do kroužku dámského fotbalu. Moc mě to bavilo a já jsem si říkala, že bych taky se fotbalu mohla věnovat třeba profesionálně. Vy se možná smějete, ale také existují fotbalové kluby pro ženy. Sice vím, že to stále zní docela vtipně, ale je to tak. Fotbalové kluby pro dívky existují.
Dokonce jsem tam asi půl roku chodila. A to jenom půl roku z toho důvodu, že jsem potom přestoupila na jinou školu, která byl můj sen. Ta škola taky byla hodně sportovně zaměřená, takže tam jsem místo fotbalu hrála basketbal. Jsem totiž vysoká, takže se mi i basketbal taky hodně vyplatil. V nové škole jsem v basketbalu byla opravdu nejlepší a musím říct, že vůbec toho nelituji. Sport mě baví a budeme bavit a stále. Taky jsem ráda za to, že mě ke sportu nikdo nenutil, ale všechno jsem dělala sama za sebe. Taky jsem velmi ráda, že mě v tom všichni a celá rodina podporovala. Možná bych to bez podpory ani nezvládla. Víte, každý člověk touží po podpoře, stejně tak jako já. A jak jste na tom vy se sportem? Baví vás a věnujete se mu?